Vitraz

 

2. Podrobnější informace.

 

Psychoterapeutická komunita Pastor Bonus (Dobrý pastýř) vznikla 8 září 1993, jako druhá komunita svého druhu v ČR. Název komunity byl inspirován dřevěným kostelíkem Dobrého Pastýře, ve kterém je vitráž Krista – Dobrého Pastýře, jenž vyprošťuje ovci z trní. Pro nás toto trní symbolizuje drogovou závislost. Sídlo komunity je v Podlesí, v okrese Bruntál, v krásné přírodě Jesenických hor, cca 5km od Karlovy Studánky a 10 km od nejvyšší hory Moravy – Pradědu. Spojení je autobusem Bruntál – Světlá Hora – Podlesí. Léčba a doléčování probíhá ve dvou domech o celkové kapacitě 46 osob.

 

Jakým způsobem se naše komunita dopracovala k nejvyšší úspěšnosti léčby v ČR?!

 

Naše komunita jako jediná používá formu psychoterapie,( psychoanalytická psychoterapie),která neodstraňuje pouze projevy (symptomy) drogové závislosti – ale odstraňujeme především příčiny závislosti – takže z naší komunity vychází komplexně uzdravení lidé schopní vysoce kvalitního partnerského, přátelského i profesního života!!!

 

Ostatní léčebny odstraní pouze projevy(symptomy) závislosti(zneužívání návykových látek) a tím propouští do života „abstinující závisláky,“ kteří jsou pouze naučeni abstinovat a nejsou schopni plnohodnotného, vztahového života a nevědí vlastně ani proč abstinují a do konce života jsou postiženi svojí závislostí.

 

Pracujeme tedy se všemi stránkami lidské přirozenosti jako je především potřeba sebeúcty, sebepoznání a sebeprožívání, navazování partnerských vztahů, přátelství atd. Naše komunita je rodina kde žijí pohromadě lidé různých věkových kategorií, stejně jako v klasické rodině.

 

Většina našich klientů jsou nevěřící ateisté a tento jejich postoj je plně respektován! Pokud přece jenom klient projeví zájem o náboženství, má možnost, dle vlastního a výhradně svobodného výběru a rozhodnutí, se kontaktovat s duchovními rozličných náboženství a rozvíjet se i po duchovní stránce.

 

Osou léčby je skupinová a individuální psychoanalytická psychoterapiepárová a rodinná psychoanalytická psychoterapie,  arteterapie, pedagogická terapie a logoterapie (terapie smyslu života). Tzn., že při uvedených podtržených psychoterapiích formou volné asociace klient hledá příčiny své drogové závislosti – takzvané vedlejší diagnózy, které k závislosti vedly a při logoterapii klient hledá alternativy svého budoucího života bez drogy.

 

Další, podstatnou součástí léčby je plné podílení se klientů na chodu obou domů. Klienti jsou navzájem silně provázáni odpovědností jednoho za druhého a vytváří atmosféru v komunitě. Od počátku léčby je klient doprovázen dalším spolukllientem nebo spoluklienty, kteří mu pomáhají plnohodnotně čerpat z potenciálu terapeutické komunity. Při práci, (nikoliv pracovní terapii!), si navzájem klienti tuto práci určují a přidělují a současně nesou odpovědnost za kvalitu a smysluplnost práce. Stejně jsou klienti provázáni při trávení volného času. Mohou jej trávit samostatně nebo si ho klienti společně organizují. Selhání nebo laxnost jednoho klienta má dopad na celou skupinu a tyto důsledky jsou řešeny na skupinových terapiích a komunitách. Tento systém vznikl intenzivní komunikací terapeutů a klientů a je velmi flexibilní na momentální potřeby komunity.

 

Klient má právo na chybu, tzn, že když klient např. na dovolence zrecidivuje, má možnost se vrátit zpět, mluvit o svém relapsu a hledat při terapii příčiny svého selhání a pokračovat bez sankcí v léčbě. Zabraňuje se tím tzv. „znásilnění abstinence“, kdy klient jede na dovolenku vystresovaný hrozbou vyloučení v případě relapsu. Klient, který nemá možnost v případě relapsu pokračovat v léčbě, se většinou dostává do ještě horšího psychického i fyzického stavu než byl před nastoupením léčby. Tato metoda vyžaduje velmi intenzivní a dynamický přístup ke každému klientovi individuálně.

 

Stejně dynamický přístup je aplikován na partnerské páry, rodiny s dětmi a matky s dětmi u kterých se pracuje jak s individualitou každého člena páru nebo rodiny, tak i s párem nebo rodino jako celkem. Toto se odehrává při párové nebo rodinné psychoanalytické psychoterapii.

 

Stejně je i naplňována potřeba budoucí perspektivy klienta. Již během léčby má klient možnost doplnění vzdělání na Základní škole, střední škole, učilišti, vysoké škole, rekvalifikačním kurze nebo nastoupit během léčby do zaměstnání. Zvlášť aktuální je to u mladistvých klientů, kteří si externě mohou doplnit základní i středoškolské vzdělání. Důležité jsou také rodinné terapie, kde má klient možnost s rodiči, za přítomnosti terapeuta, řešit své traumatické zážitky z dětství a nacházet novou komunikační platformu s rodiči.

 

 

Zvirata-hajenka1

 

Léčba je rozdělena na fáze;

 

1. supervizní fáze - klient nebo partnerský pár při nástupu absolvuje přijímací komunitu, kde se prezentuje a vysvětluje proč chce být přijat do komunity. Stávající klienti a terapeuti formou hlasování rozhodují o přijetí či nepřijetí zájemce o léčbu. Přijatému klientovi je přidělen supervizor – jeden ze stávajících klientů, který mu po celý první měsíc dělá průvodce, ochránce a odpovědnou osobu v komunitě. Během této fáze je klient bez jakéhokoli kontaktu s vnějším světem a sžívá se s komunitou. Délka fáze je jeden měsíc.

 

2. fáze novus – po ukončení první fáze, kdy se klient sžíval s komunitou, vstupuje do fáze kdy už nese odpovědnost sám za sebe. V této fázi se už plnohodnotně zapojuje do života v komunitě a aktivně spoluurčuje chod terapeutické komunity. Dopolední činnost klienta tvoří práce, tj. klienti si sami vaří, perou, uklízí dům, starají se o domácí zvířata, provádějí drobné stavební práce při rekonstrukci domu, chodí do lesa na dřevo na topení, provádí sezónní práce v hospodářství. Odpoledne se klienti účastní sportovní terapie, organizují si samořídící terapii a relaxaci a účastní se skupinové psychoterapie. Novus má možnost písemného kontaktu s rodinou a příbuznými, případně s partnerem a je navštěvován pravidelně rodiči. Novus podléhá služebně starším klientům, kteří mu přidělují a kontrolují práci a další odpovědnou činnost v komunitě. Novus se učí otevřeně a beze strachu řešit své vnitřní konflikty a konflikty se spoluklienty na skupinové terapii, na reflexu dne a při komunitě. Je to fáze hledání bazální důvěry ve skupinu a v její schopnost pomoct mu s jeho problémy. Délka fáze je individuálně 3-10 měsíců dle osobních dispozic klienta.

 

3.fáze status – klient je schopen nést odpovědnost sám za sebe, je otevřený ke skupině a postupuje do fáze status, kde se začíná učit nést odpovědnost za spoluklienty. V této fázi přiděluje práci služebně podřízeným klientům a nese odpovědnost za jejich činnost. Má možnost absolvovat své první dovolenky a tím otestovat kvalitu své abstinence. Status má také už možnost telefonického kontaktu s vnějším světem. Status začíná pracovat aktivně na své budoucnosti. Navštěvuje základní a střední školu, učiliště, rekvalifikační kurzy nebo nastupuje do zaměstnání. V této fázi většinou dochází k zásadnímu zlomu v léčbě, kdy se klient vnitřně definitivně loučí se svojí drogovou minulostí a směřuje do života bez drogy. Status si zde také intenzivně uvědomuje, že se léčí výhradně kvůli sobě a nikoli kvůli rodičům, partnerovi, přátelům atd. Délka fáze je 3 – 8 měsíců dle osobních dispozic klienta.

 

4. chráněné bydlení - fáze doléčovací – verus – v této fázi je klient vyvázán téměř ze všech povinností v komunitě současně se však spolupodílí s terapeuty na řízení komunity. Pravidelně dochází do školy nebo do zaměstnání. Verus by měl mít už objektivní náhled na svůj psychický stav a vědět, kdy má sám požádat o terapeutickou pomoc. Jeho povinností je účastnit se každý čtvrtek Řádné velké komunity, kde referuje o svém stavu a odevzdává plán činnosti na následující týden, jednou týdně se účastní skupinové psychoanalytické psychoterapie a individuálního, příp. párového pohovoru Verus také slouží služebně mladším klientům jako doprovod k lékaři, k vyřizování po úřadech a při různých kulturních akcích, kterými klienti např. o víkendu naplňují svůj volný čas. V této fázi se verus připravuje na definitivní odchod z komunity. Zařizuje si bydlení, práci a nebo se připravuje na návrat k rodičům. Délka této fáze je velmi variabilní a je závislá často na studiu klienta. Může trvat od 4 měsíců neomezeně – rozhodující jsou individuální potřeby klienta. Tato fáze není vždy nezbytně nutnou součástí léčby – ale doporučuje se.